Večer plný jazzu

„Máte rádi jazz? Co kdybychom vyrazili jeden večer společně?“ prohodili jednou naši známí. A tak jsme bez okolků s manželem souhlasili, neboť jsme kulturu v poslední době zanedbávali. Nechali jsme se překvapit programem a já se těšila na večer plný pohodové hudby. Už při rozcvičování saxofonisty jsme se přesunovali ke stolečku co nejdál od pódia, neboť jsme neslyšeli ani slova svá, natož sousedova. A pak to přišlo! Velmi odvážná tvorba mladých jazzmanů, kteří se kreativně ponořili do svých niter a zahráli něco, čemu můj manžel říká dodekafonie. Prazvláštní seskupení not mi navodilo akorát pěknou depku, kde vysvobozením byla každá přestávka.