Už jste vařili v taxíku?

Já právě včera. Začalo to tím, že jsem na poslední chvíli zjistila, že jsem nakoupila do vysílání Sama doma tolik roztodivných salátů, že je všechny nepoberu. Tedy pobrala bych, ale vypadala bych jak vánoční stromeček ověšenej desatero taškama s křehkým obsahem, který bych zřejmě bez újmy na kráse do studia nepřinesla. Produkce mi tedy výjimečně povolila taxíka.

Sedla jsem si dozadu, jak to dělávám, abych s taxikářem nemusela komunikovat a mohla se nerušeně věnovat svému dumání. Taxikář byl sice upovídaný, ale mile, takže jsem na jeho věty odpovídala celou větou, nikoli jednoslabičně. No nebudu to zastírat, celou cestu jsme prostě prokecali. A že bylo o čem! Původně byl pan taxikář totiž kuchařem-číšníkem, a to v jídelních vozech hlavně za českými hranicemi. Samozřejmě že jsem ho vyzpovídala, jaký to je, když nese jídlo či pití a vlak sebou hází. Popisoval mi, jak musel mít vždycky jednu ruku prázdnou a tou "brzdil". Často prý bral objednávky, vařil i roznášel zároveň. Když jsem na něj nevěřícně třeštila oči, prozradil mi, že vařil jenom minutky a že si často saláty a oblohy připravoval do mističek už doma, aby si přípravu urychlil.

Vlakový kuchař zase musel mít zeširoka rozkročené nohy, aby mohl "vyvažovat". Začala jsem si představovat, jak kuchař jemně sype ze sáčku do jídla sůl, jak vlak znenadání (jak už to bývá) drcne a v tu ránu je v jídle soli dvakrát víc, než by mělo být. Představovala jsem si, jak kuchař krájí zeleninu na prkýnku střelhbitými tahy, jak vlak cukne a jak se nevinná podívaná promění v krvák. Představovala jsem si, jak kuchař obrací v letu palačinku, když v tom znenadání vlak opět drcne a palačinka přistává kuchaři na hlavě. Představovala jsem si, jak kuchař naklepává maso… představovala jsem si toho hodně.

Pak jsme prošli část taxikářova života, kdy vydělané peníze procestoval a viděl doslova celý svět. Opominout jsme nemohli ani jeho životní etapu, kdy měl vlastní country restauraci… Před budovou televize se nám těžko rozhovor ukončovalo. Zpoza volantu mě totiž bodrý pán zásobil fotkama, který dokladovaly jeho pestrý kuchařský i cestovatelský život. Byla to báječná cesta!