To je teda humus!

Že čevapčiči není jídlo pro kočky a samosy se ani samy neudělají ani samy nesnědí, asi ví každý. Ale jak si někdo může objednat dobrovolně na jídlo humus, vrtá v hlavě ledaskomu. Všimli jste si kolik zahraničních jídel či ingrediencí se usadilo i na českém talíři a ponechává si svůj původní, pravda někdy zkomolený, název? Když jsem někde četla, že si upečeme tvarožník, jak se někdo snažil přenazvat dortík cheesecake, chytla jsem se za hlavu i otevřenou pusu zároveň. Zapište si proto za uši, že raita není druh krajty, ani se nepodává při rajtování na koni. Švejčužu nemá nic společného se žužu a dokonce si ho můžete vychutnat, i když se nejmenujete Švejnar, Švejnoha nebo Švejk. Taky bych ráda uvedla na pravou míru, že jambalaya není druh karibského hudebního nástroje, nýbrž pokrm z jednoho hrnce. Crème brûlée není dezert určený výhradně pro obrýlené dámy, ale myslím, že obava, že po pozření kung pao začnete kuňkat, vyvrátit nejde. Uslyšíte-li slovo quiche (kíš), nebojte se, že je k vám někdo dětsky nepřejícný, když se vám něco nepovede. Možná vám jen nabízí výborný slaný koláč. Osvěty není nikdy dost, a tak hlásám, že tarator vážně není pohonné palivo pro traktor a cizrna není jenom pro cizince, ani se s ní svému milému či milé neodcizíte. V tzatziki neplavou jakýsi cucíky, pouze strouhaná okurka. Že je chutney (čatní) chutné se můžete přesvědčit velmi často, ovšem kdo nezná čubricu, může na ni taky zůstat pěkně čubrnět. Zaslechnete-li v restauraci "Cordon bleu", jiště tak nelíčí francouzský kuchař bujarou párty, na které Gordon blinkal (že by Ramsay?).  A rada na závěr, kaki se dá používat jako projímadlo jen zřídkakdy. Dost slov, teď raději plavte na pilav, nebo si dejte kus kuskusu!