Piknik s hexenšusem a klíšťaty

Náš vynalézavý kamarád dostal jednou v létě nápad – vyrazíme společně na piknik! Ale ne jedajaký, na louku, odkud budeme mít výhled na Karlštejn. Termín jsme měli dlouho předem připravený, všichni jsme se těšili a vymýšleli, co si s sebou připravíme. Pár dnů před akcí mně zatuhly záda s krkem. To nic, přece to napraví masáž, jak to už mám vyzkoušený. Stejně jsem chtěla okusit slastnou thajskou proceduru, tak proč ne teď? Přežila jsem, že po mě Thajka rajtovala, ale kýžená úleva stále nepřicházela. Spíš se to ještě zhoršilo. No ale přece kvůli tomu nezrušíme náš piknik! Sice mi chůze, sezení, natož jízda autem nedělá vůbec dobře, u každýho naskočení mi bolest vystřeluje do celé hlavy, ale jsem statečná, to vydržím. V autě jsem cítila každý hrbolek a v prkenné chůzi a s hlavou podpíranou v dlaních jsme od auta došli na krásnou louku. Deky i sebe jsme rozložily na vybraném místečku, odkud jsme opravdu měli Karlštejn jak na dlani. Však kamarád taky místečko pěkně dlouho vyhledával na mapě. Mělo to jen dvě chybky, opodál vedla turistická stezka, takže si nás i naši hodovní tabuli každý se zájmem pěkně prohlídl a na našem pikniku si dala sraz snad všechna klíšťata z okolí. Já jsem si luční idylku vychutnávala raději vleže na velkém polštáři v tichém trpění. Dokonce jsme provedli i rehabilitační cvičení, kdy jsem se jednou rukou držela útlého kmínku stromu, a za druhou mě tahal manžel, aby mi uvolnil bolavé zádové svaly. Výlet to byl vskutku nezapomenutelný. Doma jsme vyklepali z bot jehličí, obrali ze sebe několik přítulných klíšťat a shodli se, že příště to musíme ještě nějak vypilovat. Na náš další piknik budou mít zákaz vstupu turisti, klíšťata i hexenšus!