Zapálená kuchařka – Což takhle dát si... | Frontový bojovník na Kulaťáku

Frontový bojovník na Kulaťáku

Řídila jsem se radou známé, že radno dorazit velmi časně než začnou fronty a dorazila jsem v 7.45. Oči ještě zalepené, pusa neprořízlá. Domátožila jsem se k prvnímu stánku a rázem jsem ožila. Uzené ryby z jižních Čech vypadaly lákavě. Lákavá se mi ovšem nezdála dlouhá fronta. I když trhy oficiálně začínají od osmi hodin, lidí tu už bylo dost. Nakoupila jsem raději vedle bez fronty bio jehněčí z Ledecké farmy od Slaného. Kvalitní maso by zasloužilo kvalitnější balení než do měkkého plastového tácku přetáhnutého odchlipující se potravinovou fólií. U ekofarmy Březí jsem si dopřála kravský selský tvaroh a plnotučné kozí jogurtové mlíčko. Kupodivu ještě bez fronty.

To u farmy z Držovic, jsem se do fronty zařadila bez protestů. Prodavač totiž s každým kupujícím prohodil kromě výrobků a peněz i slovo a to trochu zdržovalo. Jenže povídání k trhu prostě patří, takže pokud potřebujete jen sáhnout po výrobku, zamiřte raději do supermarketu. To stejné bych totiž doporučila nervóznímu postaršímu muži, který ve frontě za mnou hlasitě vzdychal a brblal „to je neskutečný, jak kecají“. Za chvíli ale frontu pobavil kolemjdoucí prodavač novin svou hláškou „Dobrý den, nabízím Mladou frontu. Než frontu vystojíte, už budete všechno vědět“. Držovickými výrobky jsem se zásobila dostatečně. Ovčí i kravské jogurty, kefír a tomu čerstvý kozí sýr (spoustu sýrů můžete na stánku i ochutnat). Opodál jsem skočila pro kilový kyblík farmářského bílého jogurtu k Němcům (farma Němcová), kde jsem neodolala plnotučnému mléku a krému Míša (farmářskému tvarohu s čokoládovou omáčkou).

Tašky mi těžkly, ale neodradilo mě to od dalšího průzkumu. V pošumavské pekárně z Prachatic jsem se zásobila zelnými plackami se škvarky (po zakousnutí mě vůbec nenadchly a letěly do koše) a svou spanilou jízdu zakončila kokoskami v celozrnném pekařství pana Pištce. Oči by toho chtěli mnohem víc. Třeba krůtí klobásy, čerstvá vajíčka, krásnou zeleninu, kapří hranolky, pštrosí maso, pečené brambory z Vysočiny (zapíjet je můžete kefírem nebo citronádou)... ale na to všechno dojde příště. Po osmé se opravdu fronty zdvoj i trojnásobily až pro ně nebylo vidět nabídku jednotlivých stánků. Škoda, myslím si, že k trhům patří uvolněná atmosféra a nemá to být stres a sprint. To vše se dá vyřešit tím, že se trh nebude konat 1x za čtrnáct dnů, ale častěji.

O zábavu se měl starat místní rozhlas, ale mě víc pobavily hlášky lidí kolem. Třeba vystresovaný starší muž ke své choti: „můžeš mně říct, jestli budeš něco kupovat nebo jenom čumět?!“ Zřejmě mu uniká logika ženy, nejdřív se porozhlédnout a pak si teprve vybrat. Další žena nabádala svého muže: „Táto, tu velkou tašku neschovávej, budeme ji mít za chvíli plnou“.

Všimla jsem si, že stánky neměly velmi často cenovky u zboží ani složení výrobků, takže jsem nabyla dojmu, že už samotný fakt, že je stánek na trhu mu dává punc kvality. Jenže... Opravdu se vyplatí prověřovat, protože i farmářská tržnice může být pro některé jen dobrý podnik. Zelárna Zelík mě zarazila tím, že do svých zelných salátů dává i trochu té chemie a Babiččin staročeský štrúdlik se nedá jíst a jsou z něj okatě cítit náhražky moderní doby, o kterých se babičkám ani nesnilo. O prachatických zelňácích jsem své už řekla. Lanka cakes prodávající americké dobroty na českém trhu až tak nezapadly, což nasvědčovala i absence zákazníků mezi jinak obleženými stánky.

V chladných jarních dnech se zdála dobrou volbou horká čokoláda firmy Ribretto, která mě nejprve zaujala svou hustotou a po výzvědách i složením. „Je to jen rozpuštěná belgická čokoláda... s máslem... čokoládovým“. Hm, to zní dost zajímavě a musím ji prozkoumat příště. Podezřívavá však ještě trochu jsem, protože nechápu, proč pak svou kvalitu przní šlehačkou ve spreji. Zkrátka a dobře, z nabídky největšího farmářského trhu v Praze s padesáti stánky se vybrat rozhodně dá, ale upřímně nevím, kdy příště zase budu mít chuť hrát si na frontového bojovníka...

 

Kdy: každou druhou sobotu, nejbližší další 12.6.2010 od 8 do 14 hodin

Kde: Vítězné náměstí Praha, tzv. Kulaťák v parku v oblasti mezi zastávkami autobusu směs Evropská a ulicí Jugoslávských partizánů.

Více informací na http://www.farmarske-trhy.cz

 

2005-2012 © Zapálená kuchařka