Chcete přeříznout?

Podívá se mi do očí a bez pachutě chlípnosti povídá: „Chcete přeříznout?“. Já na to bez uzardění: „Jo, díky“. Jsme na rušné ulici za denního dne, kolem nás je spousta lidí a nikdo se nepohoršuje. Nakupuju přece pórek u mého pana zelináře na trhu! U další paní zelinářky přichází na přetřes recepty, zatímco lovím v bedýnce římský květák. Dostává se mi tentokrát i poučení o odrůdách barevného květáku. Věděli jste, že se dá kromě klasického bílého vypěstovat i květák fialový, zelený nebo oranžový? A to prosím pěkně bez zalívání barevným sajrajtem! Všichni mí zelináři mají v nabídce něco speciálního a hlavně všichni nabízí české kvalitní zboží. To je důvod, proč si trhy tak užívám. Nevidím tu znuděné tváře pokladních tak dobře známé ze supermarketů. Vidím tu nadšené oči, které si svých zákazníků váží a ti se za nimi proto rádi vracejí. Ze stejného důvodu upadá v poslední době můj zájem o vietnamské zeleninové stánky, ze kterých jsem byla nejprve nadšená. Tam si totiž člověk zrovna nepokecá. Teda pokud neovládá plynně vietnamštinu, nebo nezapřede rozhovor s dalšími zákazníky. Já potřebuju u nákupu komunikovat. Který z těch dvou druhů česneku, co tu dneska máte, je lepší? Která jablíčka jsou kyselejší? Jak připravit vaši ředkev, aby ztratila trochu své palčivosti? Zelináře, které si vybírám, to vědí. Taky mi automaticky nedoporučují zboží s vyšší cenou, nemají to totiž zapotřebí. K těm nezapomenutelným zážitkům z trhu patří třeba ten, kdy jsem kupovala suroviny na boršč u paní, která pochází z Polska a ta mi k tomu rovnou odříkávala rodinný recept. Když se záhy přidala další zákaznice, která jak se ukázalo, pocházela z Ukrajiny, byl to hotový mezinárodní koncert na strunách podzimní úrody.